Filumenie v českých zemích

 

            Za zmínku stojí, že původní označení sběratelů těchto nálepek bylo prostě "labelisté" (z ang. Label=nálepka), tedy "nálepkáři". Název Filumenisté byl zaveden až po 2. světové válce          

            Snad první výstava byla v r.1921, kdy v Novém Jičíně u příležitosti výstavních trhů, vystavoval Jiří Turek. Povoláním kostelník a velký sběratel, který si dopisoval snad s celým světem.

            Původní filumenistická činnost byla individuelní a dosti sporá, věnovalo se jí jen několik "podivínů". Větší rozmach nastal po 2. světové válce, kdy se stávala masovější záležitostí. Nálepky bylo nutno pracně snímat z krabiček, což bylo dosti náročné a leckterá nálepka se při tom poškodila. Obrat nastal v roce 1956, kdy v zájmu zvýšení sběru druhotných surovin začal n.p. Sběrné suroviny poskytovat čisté nové nálepky za jisté množství odevzdaného sběru. Podmínkou však bylo, aby sběratelé byli členy některého filumenistického kroužku. V r. 1964 se ustavil Český filumenistický svaz (ČFS), který jednak převzal poskytování čistých nálepek svým členům zdarma, jednak začal vydávat potřebné a do té doby jen sporadicky vydávané materiály: katalogy, alba s výlepními listy, ceníky, rejstříky, odborné publikace. Začal vycházet celostátní časopis Filumenie, ve kterém byly publikovány recenze vydávaných materiálů, poučení o falzech a jejich rozlišování, historie sirkařství atd.
            S prvními pokusy o vytvoření československé organizace filumenistů se setkáváme již v roce 1948, kdy pražský sběratel Stanislav Šmelhaus vydal tři čísla tzv. Dopisu čs. filumenistům, prvního filumenistického zpravodaje u nás. O rok později se začaly scházet zájemci o zápalkové nálepky. V roce 1964 vzniká Přípravný výbor filumenie, který si klade za cíl vytvořit jednotnou celostátní organizaci sběratelů zápalkových nálepek. Výsledkem snažení byla ustavující konference ČFS, která se konala 15. prosince 1968.V dobách největšího rozmachu bylo člena této organizace více než 6000 členů, v současné době je jejich počet okolo 500.

            Když byl v r. 1953 u příležitosti první výstavy ZN (Zápalkových Nálepek) v Sušici vydán  ,,Pamětní aršík,, a málokdo předpokládal, že byl položen základ nového oboru filumenie – sbírání pamětních aršíků. Snahy sběratelů o jejich katalogizaci jsou od samého počátku. Jeden z prvních katalogů je   ,,Seznam pamětních a upomínkových aršíků´´ od Ladislava Hrdličky vydaném Filumenistickým kroužkem RK ZV ROH Výzkumného a vývojového ústavu dřevařského v Praze v roce 1959. Katalog byl zpracován tak pečlivě, že se jej nepodařilo žádnému pozdějšímu autorovi překonat.  Další p. Steiner zavedl  rozlišování aršíků podle zkratek:         

            AR - aršíky s reprodukcí ZN

            AK - aršík s kresbou ZN 

            AT - aršík bez ZN nebo ZN vlepovanou.

            Poslední vydání katalogu ČFS (Českým filumenistickým svazem), jejíž autor p.Vlastimil Dušek (katalog od r.1953 – 1975) opět seřadil aršíky podle roku vydání a čísloval je již bez zkratek číselnou řadou. František Dušek (katalog od r.1976 – 1983) i František Soukup (katalog od r. 1984 - 1992) pokračovali v zavedeném číslování. Poslední oficiálně vydaný aršík v r. 1992 má k.č.495 .            

            V časopise ,,Český filumenista“ z března r.1966 (vydaným FK Karosa Brno) je napsáno: „Přípravný výbor filumenie rozhodl, že od roku 1966 nebude žádný aršík zařazen do oficiálního katalogu aršíků, pokud nebude předem schválen příslušným krajským poradním sborem nebo přímo Přípravným výborem filumenie. Ke schválení je třeba, aby každý návrh aršíku posoudila Krajská umělecká komise českého fondu výtvarných umění a vytištění doporučila. Pak návrh posoudí Poradní výbor nebo PVF a doporučí jeho cenu. Před vydáním aršíku obdrží PVF 50 pamětních aršíků ke krytí režie a doporučí uveřejnění v časopisech. Návrhy aršíků zasílejte doporučeně na své Poradní sbory a kde nefungují, na tajemníka PVF s.Jiřího Šperka. (Dr.Sovina - předseda, Jiří Šperk- tajemník, Otto Steiner - hospodář). J

            Nejenom proto jsou stávající katalogy nepřesné a časem se začaly objevovat aršíky, které nebylo možné nikam zařadit, a proto v roce 1995 vydal p. Ševčík z Třebíče dodatky k stávajícím katalogům s dvojím číslováním podle p. Steinera i Duška. Na druhou stranu je stále co sbírat i když přesně nevíme, kolik aršíků ve skutečnosti je.

            Většina sběratelů, stejně, jako v mnoha oblastech filumenie, se dostane     na určitou úroveň, a pak dlouho nic nemůže doplnit. Já jsem byl na tom stejně     a chybělo mi pár aršíků... Co dál?  Nejen já, ale i celá řada dalších sběratelů zahrnuje aršíky do oblasti zabývající se historií činnosti filumenistických klubů. Jedná se o klubové  průkazy a časopisy, čestná uznání, výstavní katalogy, pozvánky, plakáty, vstupenky z burz, výstav či setkání sběratelů atd.

            Má sbírka je uspořádána abecedně podle měst (od Adamova po Žatec). Při pátrání po materiálech o výstavách jsem narazil i na přetisk pivní etikety s razítkem ,,I.výstava ZN a PE v Opavě,,  a již mám přes 2800.

            Pátraní po neexistujících adresách je přímo detektivní práce, ale s přispěním notné dávky štěstí i náhody mám např. vstupenku na I. a II. výstavu ZN v Praze (1954 a 1958)nebo čestné uznání za pomoc při I.výstavě ZN v Praze kterých bylo vydáno jen 50 ks . Zajímavé jsou i dokumenty a pozvánky ČFS (založen v prosinci 1968). Pozvánky jsou sice černobílé, ale s vkusnými reprodukcemi starých nálepek. 

     Měl každý klub svůj průkaz? Takových otázek je mnoho. Zajímavé jsou i materiály ze kterých se dá historie čerpat.

            Samozřejmě, nemám ve své sbírce jen dokonalé originály, ale i kopie. Jde hlavně o kompletaci sbírky a materiálu je žalostně málo. Je těžké psát o všech zajímavých aršících. Má sbírka je v 17 pořadačích a pořád se pomalu rozrůstá a i seznam odchylek, tisků, barev i neuvedených aršíků má již na 7 stran. Není možné jej nyní celý uveřejnit a není to ani účelem. Chtěl jsem Vás pouze krátce seznámit s filumenistickým oborem – sbíráním aršíků.

21. října 1991 - Zemřel nejznámější tvůrce grafiky zápalkových nálepek 50. a 60. let Vilibald Weinzettl. Jeho typické trojité vvv se objevilo poprvé na šesti nálepkách vydaných k IX. sjezdu ČOS v roce 1951.

1996 - Založena Filumenistická akademie - nezávislé a nevýdělečné sdružení význačných osobností z řad sběratelů zápalkových nálepek, kteří se zasloužili o rozvoj české filumenie. Členství v akademii má čtyři stupně: členové prezídia, řádní členové, mimořádní členové a kandidáti členství. Počet členů akademie by neměl přesáhnout 25 osob v prvých třech stupních.

25.11.1999 - 9.1.2000 - Výstava zápalkových nálepek u příležitosti 160 let sušického sirkařství 1839 - 1999 v Národním technickém muzeu.

    Pro srovnání Slovenský filumenistický svaz založený v roce 1969 měl v době největšího boomu filumenie ve svých řadách okolo 600 řádných členů.
Členská základna v roce 2005 čítá 68 členů.

Československé filumenistické zpravodaje:

Oběžník odboru sběratelů, Dvůr Králové n. L. 1957

Stavař filumenista (od roku 1958 do roku 1959 od. 1.1.1960 přejmenován na Československý filumenista)

Československý filumenista (od 1.1.1960 přejmenováním Stavaře filumenisty)

Kovák filumenista (vyšla dvě čísla, třetí již vyšlo pod názvem Severomoravský filumenista)

Severomoravský filumenista (přejmenováním Kováka filumenisty v roce 1963, skončil v roce 1976)

Karlovarský filumenistický zpravodaj (vychází od roku 1965)

Naše zprávy (1965-1971, od roku 1972 vychází jako Jihočeský filumenista)

Jihočeský filumenista (od roku 1972 navazuje na Naše zprávy)

Okénko filumenistů (vycházelo od roku 1962 do roku 1966)

Sběratelský zpravodaj (vycházel v letech 1954-1965)

Zberatelský zpravodaj (vycházel do roku 1964)

F-65 (vyšlo jedno číslo)

F-66 (vyšla čtyři čísla)

Filumenie (vychází od roku 1967 stále)

Správy SFZ (vychází 4 čísla ročně stále)

Informátor sběratelů zápalkových nálepek NSR (vyšlo několik čísel)